SURVIVOR – Zvítězí ten nejlepší!
Je pondělí 22. července dopoledne a před základní školou v Borovanech se pomalu začínají scházet táborníci plni očekávání, co jim přinesou následující dva týdny, které stráví na oblíbené táborové základně v Nakolicích. V tuto chvíli ještě nikdo z nich netuší, co je čeká a v jakém duchu se letošní tábor ponese. Poslední zamávání rodičům a vyrážíme. Již před branami tábořiště čeká první hra, ve které jsou děti rozřazeny do pěti kmenů (oddílů) a zároveň je představena letošní celotáborovka – hrajeme SURVIVOR! Po vzoru úspěšné televizní reality show je úkolem účastníků tábora přijmout výzvy spojené s přežitím na opuštěném ostrově a soupeřit s ostatními kmeny o titul Nakolického survivora.
Každý z kmenů má přiřazenou kmenovou barvu a označení, ale dříve, než se pustíme do soupeření, je potřeba ještě vymyslet název kmenu, složit pokřik a vytvořit vlajku. Mimo tyto tradiční atributy si táborníci letos navíc nabatikovali trička a v jedné z prvních etap celotáborové hry také získali šátky v barvách svého kmene. Poté, co každý kmen má vytvořenou svou identitu, si začínáme si osvojovat základy přežití. Vázání uzlů, zdravověda, práce se dřevem, používání buzoly, a hlavně rozdělaní ohně pomocí křesadla jsou dovednosti, které by každý správní táborník měl hravě ovládat. Postupně plníme jednotlivé etapy celotáborové hry. Při plnění výzev využíváme získané dovednosti, ale také často zapojujeme mozkové závity a vymýšlíme strategie, jak úkol zvládnou co nejrychleji a nejefektivněji. U každé etapy je totiž stopován čas, který určí pořadí jednotlivých kmenů v disciplíně a počet polí, o které se kmen posune na herním plánu. Ten kmen, který bude na konci nejdál na hracím plánu, vyhraje sladkou odměnu a titul Nakolického survivora.
Záchrana instruktora v nesnázích za pomoci vysílaček, úniková hra, venkovní gamebook, přenášení ohně nebo například hra s názvem Hunger Games prověřují dovednosti, důvtip a týmového ducha všech kmenů. V polovině tábora zjišťujeme, že se na ostrově nenacházíme úplně tak sami, ale ostrov je obydlen skupinou domorodců, kterým vládne král Muleki Leki. Nejprve je k nám král vstřícný, a dokonce uspořádá i slavnost, na které jsou do řad dospělých táborových pracovníků přivítáni noví instruktoři. Nicméně později se domorodcům a králi přestane naše přítomnosti na ostrově (v tábořišti) líbit a nezbývá nic jiného, než se jim postavit a ochránit naši základnu. Ve strhující závěrečné bitvě se všechny kmeny semknou, aby se ubránili králi Muleki Lekimu a jeho lidem. Nakonec se nám podaří soupeře zahnat do úzkých a vyjednat příměří.
No a jak to tedy dopadlo s titulem Nakolického survivora? Všechny kmeny předvedly ve výzvách vynikající výsledky a do poslední etapy celotáborové hry to byl napínavý souboj. Nakonec zvítězil druhý kmen – Vanua Los Ganadores. Letos ovšem čekala hra SURVIVOR nejen na děti, ale i na vedoucí a instruktory. Ti celé dva týdny také bojovali o titul Nakolického survivora. Dospělácká soutěž ve zjednodušené verzi kopírovala pravidla televizní reality show a táborníci mohly během výzev podporovat své favority, a dokonce jim i pomáhat na cestě k vítězství. Z patnácti vedoucích a instruktorů postupným vyřazováním vzešla finálová trojka. Absolutního vítěze pak na závěrečné kmenové radě určilo tajné hlasování, ve kterém měl hlas každý z účastníků tábora.
Jak už to bývá, mimo celotáborovou etapovou hru jsme se věnovali našim již tradičním táborovým aktivitám. Nechyběly závody na lodích, táboráky, oblíbený turnaj ve hře famfrpál na motivy Harryho Pottera, Nakolické olympijské hry nebo dokonce dřevařská olympiáda. Medaile a poháry se rozdávaly za střelbu ze vzduchovky, lukostřelbu, železného hasiče a samozřejmě jsme nevynechaly ani legendární překážkový běh o titul nakolického Bahňáka. Vyrazili jsme i na celodenní výlet, jehož trasu si táborníci postupně odkrývali sami za pomoci souřadnic, mapy a buzoly. Zkrátka ani chvilku jsme se nenudili. Asi jedinou nepříjemností byl letos boj s přemnoženými vosami, kvůli kterému u nás na táboře byla dokonce natáčena televizní reportáž.
A to už jsme tedy zase zpátky před základní školou v Borovanech, píše se první srpnová sobota a téměř žádné oko nezůstalo suché při končící se táborové hymně a loučení se s kamarády. Závěrem bychom chtěli poděkovat všem, kteří se na letošním táboře podíleli, a hlavně všem táborníkům a jejich rodičům, protože bez nich bychom náš tábor neměli pro koho pořádat. Věříme, že si všichni přivezli domů nespočet zážitků a budeme se těšit na to, co nám přinese tábor 2025.
Lucie Titzová, kmenový lídr
Komentáře